Habešská a somálská kočka.
Historie.
Tvar,velikost a zvláštní kožich nápadně připomínají munifikované kočky,které byly nalezeny v egyptských hrobech a na nástěných malbách zobrazujících Basta a jiné kočičí bohy.Je možné,že habešská kočka je přímým potomkem posvátné kočky starého Egypta,což tomuto plemeni dodává nádech romantiky.V nedávných letech byla uznána dlouhosrstá varieta této kočky, která je známa jako somálská.Chovatelé existenci somálské kočky ignorovali až tak dalece,že někdy ani nechtěli připustit ,že se některá z těchto dlouhosrstých narodila ve vrhu domněle "čistých" habešských koček.Somálské kočky však jsou dnes ve světě velice oblíbené.
Charakter a temperament.
Pro tyto kočky je typická jejich inteligentní, společenská povaha.Nejsou rády samotné a bez společnosti se budou trápit. Je to velmi láskyplné plemeno,které miluje domácký způsob života.Nemají však kolem sebe rády mnoho dalších koček a proto,pokud jste se rozhodli pro kočku habešskou,mějte jen tu jedinou.
Typ a standardní rysy.
Habešská kočka by měla být střední velikosti a mít hustý kožich s tikingem,který se třpytivě leskne.Má kulatou hlavu klínovitého tvaru, velké,daleko od sebe posazené uši s šošolkou na konci ,dlouhý krk a dlouhé,štíhlé nohy.Ocas je na konci kuželovitý a jeho délka je úměrná délce těla.Oči by měly být jantarově žluté,zelené nebo oříškové.Akceptované barvy kožichu jsou:Hnědočervená,modrá,čokoládová,lila stříbrná,žlutohnědá,červená,krémová a přidružené barvy želvovinové.
Barmská kočka
Historie.
Barmské kočky pocházejí skutečně z Barmy,odkud si první exemplář přivezl americký lékař dr.Thompson v roce 1930 do USA.Tam proběhlo genetické testování a prošlechťování barmských koček a vedlo k uznání nového plemene.Charakter a temperament.
Mají tišší hlas než kočky siamské,ale jejich povaha je v mnoha ohledech podobná.Barmské kočky nebývají rády dlouho samy bez společnosti,ale jejich společníkem nemusí vždy být člověk.Nelze popřít,že je to plemeno náročné,a jsou rády pokládány za členy rodiny.
Typ a standardní rysy.
Je to středně velké,statné a svalnaté plemeno.Hlava by měla mít oblou klenbu z profilu i zepředu a středně velké uši posazené daleko od sebe.Nos by měl mít zřetelný zlom a brada by měla být silná a pevná. Oči by měly mít mandlový tvar,a mají mít libovolný odstín zelenožluté barvy.Ocas by měl být úměrný délce těla.Koťata mohou být na nohou mírně pruhovaná ,což je u dospělého jedince považováno za závadu.
Barvy kožichu.
Hnědá: Hnědá barmská kočka má mít tmavou,stejnoměrně teple hnědou barvu kožichu.Kožich může ve spodní části těla přecházet v poněkud světlejší barvu. Kůže na polštářcích tlapek a na nose má být tmavě hnědá.
Modrá: Modrá Barmská kočka je měkce stříbřitě šedá.I zde je povolen přechod do světlejšího vybarvení na spodní části těla.Kůže na polštářcích tlapek a na nose má být šedá.
Čokoládová: V tomto případě se žádá teplá,mléčně čokoládová barva,přičemž tvář nohy a ocas mohou být poněkud tmavší.Kůže na nose a na tlapkach má mít čokoládově hnědou barvu.
Lila: Má být odstínem světlé holubí šedi,a má-li být dokonalá,musí být lehce narůžovělá.Kůže na polštářcích tlapek má být levandulově růžová.
Červená: Sytě oranžová je nejlepší popis barvy červené Barmské kočky.Kůže na nose a polštářcích tlapek by měla být růžová.
Krémová: Krémová barmská kočka má světlou krémovou barvu místy s tmavším odstínem a s výrazným "pudrováním" kolem uší a hlavy.Kůže na nose a na tlapkach je světlé růžová.
Hnědě želvovinová: U této barvy je vyžadována směs hnědé,červené a krémové barvy.Kůže na tlapkach a na nose má byt kombinací hnědé nebo růžové nebo obou.
Modře želvovinová: Má to být kombinace modré a krémové barvy.Tlapky a kůže na nose by měly být stejné barvy.
Čokoládově želvovinová: Je to směs čokoládové a krémové.Kůže na tlapkach a nose má mít stejnou barvu.
Lila želvovinová: Lila a krémový kožich a Kůže na tlapkach a nose jsou barvou holubí šedi.
Modrá: Modrá Barmská kočka je měkce stříbřitě šedá.I zde je povolen přechod do světlejšího vybarvení na spodní části těla.Kůže na polštářcích tlapek a na nose má být šedá.
Čokoládová: V tomto případě se žádá teplá,mléčně čokoládová barva,přičemž tvář nohy a ocas mohou být poněkud tmavší.Kůže na nose a na tlapkach má mít čokoládově hnědou barvu.
Lila: Má být odstínem světlé holubí šedi,a má-li být dokonalá,musí být lehce narůžovělá.Kůže na polštářcích tlapek má být levandulově růžová.
Červená: Sytě oranžová je nejlepší popis barvy červené Barmské kočky.Kůže na nose a polštářcích tlapek by měla být růžová.
Krémová: Krémová barmská kočka má světlou krémovou barvu místy s tmavším odstínem a s výrazným "pudrováním" kolem uší a hlavy.Kůže na nose a na tlapkach je světlé růžová.
Hnědě želvovinová: U této barvy je vyžadována směs hnědé,červené a krémové barvy.Kůže na tlapkach a na nose má byt kombinací hnědé nebo růžové nebo obou.
Modře želvovinová: Má to být kombinace modré a krémové barvy.Tlapky a kůže na nose by měly být stejné barvy.
Čokoládově želvovinová: Je to směs čokoládové a krémové.Kůže na tlapkach a nose má mít stejnou barvu.
Lila želvovinová: Lila a krémový kožich a Kůže na tlapkach a nose jsou barvou holubí šedi.
Výhody.
- Velmi láskyplná.
- Snadná údržba.
- Vhodná k dětem a k jiným zvířatům,nevadí jí hlučná domácnost.
- Je společenská a citlivá na nálady a pocity svého majitele.
- Hravá.
Nevýhody:
- Nerada zůstává sama bez společnosti.
- Náročná: vyžaduje spoustu vašeho času a pozornosti.
- Od časů Houdiniho je největším mistrem úniků.Pokud to jde,mějte ji zavřenou.
- Je příliš důvěřivá,takže pokud není vycvičena,je tu riziko zcizení.
Burmilla.
Historie.
Uvádí se,že toto plemeno vzniklo náhodou ,když byli od sebe odloučení dva milenci.Samec činčily žil v tomtéž domě jako samička,lila barmská. Rádi si spolu hrávali,ale když kočka začala jevit známky nastávajícího hárání,byla zavřena v místnosti,aby mohla být v pravé chvíli dopravena k vybranému v hodnému budoucímu barmskému "manželovi".Avšak uklízečka zapomněla dveře místnosti zavřít,a tak se opuštěný činčilí kocourek dostal ke své přítelkyni.Koťata která z jejich spojení vnikla,byla od malička tak krásná,že se jejich majitel rozhodl vybrat jim zvláštní jméno a dal jim přezdívku "burmilly".
Charakter a temperament.
Burmilla je společenská,přátelská a družná kočka,není tak hlučná ani tak náročná jako barmská kočka,ale je odvážnější a zvědavější než činčila.
Typ a standardní rysy.
Hlava by měla být mezi ušima dost široká a na nose by měl být z profilu vidět zřetelný zlom.Uši mohou mít u krátkosrstých variet v boltcích malé chomáčky chlupů,které budou u koček tiffany delší.Oči plné,výrazné daleko od sebe.Asijské kočky jsou střední velikosti a vždycky by měly vypadat svalnaté. Ocas má být střední délky a tloušťky.
Bengálská kočka.
Historie.
V Americe došlo k prvnímu naplánovanému spáření počátkem šedesátých let minulého století,a to mezi domácí krátkosrstou kočkou a asijskou levhartí kočkou ,ale až do konce osmdesátých let nebyl vypracován strukturovaný chovný plán.To byl počátek plemene,které se dnes jmenuje bengálské.Později byly tyto kočky dovezeny do Velké Británie, kde byl vypracován nový chovný program.Charakter a temperament.
Jsou přátelské,láskyplné,bystré,zvědavé a inteligentní.Bengálská kočka se ostatních koček ani zvířat moc nebojí a je to příjemný domácí mazlíček.
Typ a standardní rysy.
Je to relativně velká kočka a její kožich by měl mít vzorování a barvu podobající se kočce levhartí.Kočka by měla být štíhlá a velmi svalnatá se zadní částí těla poněkud vyšší než přední.Kožich by měl být skvrnitý podobný spíš kožichu divoké kočky než srsti kočky domácí.Hlava má tvar modifikovaného,širokého a dlouhého klínu,má výrazné polštářky,z nichž vyrůstají vousy a krátké uši středně od sebe vzdálené,se širokou základnou a oblými konečky.
Britská kočka
Historie
Historie tohoto plemene sahá daleko zpět do římských dob a existuje doměnka, že krátkosrsté kočky poprvé přinesly do Británie útočné oddíly Římanů.Písemné záznamy o britských krátkosrstých kočkách sahají jen do období na přelomu 19.a 20.století,i když je ze starých maleb a rytin zřejmé,že tu existovaly už několik staletí předtím.Krátkosrsté kočky byly pravděpodobně původně chovány kvůli své schopnosti chytat myši a proto,že na rozdíl od koček perských a angorských,které tehdy už také existovaly,nevyžadovaly při péči o svůj kožich lidskou pomoc.Charakter a temperament.
Jsou láskyplné a oddané,mají tichý hlas a nevyžadují ustavičnou pozornost svého majitele.Nezdá se,že by měly sklon k toulání a nevadí jim,jsou-li uzavřeny v bytě.I když se mohou volně pohybovat po zahradě,není nebezpečí,že by zaběhlý někam daleko.
Typ a standardní rysy.
Britské a americké krátkosrsté kočky by měly být velké,silné,statné a svalnaté.Samec je větší než samice,a to výrazněji než u jiných plemen.Hruď by měla být mohutná,nohy silné a tlapky kulaté.Hlava široká a zaoblená a u samců by měla mít výrazný podbradek.Z profilu by měl být mezi čelem a nosem patrný úhel a čelist by měla mít stejnoměrný skus bez náznaku posunutí vpřed nebo vzad.Uši malé a posazené daleko od sebe.Kožich jakékoli barvy by měl být krátký,kučeravý a hustý,ale bez náznaku vlnatosti.Jedinou vyjímkou jsou variety manské kočky.
Barvy kožichu.
Jednobarevné:
Bílé: Barva kožichu by měla mít stejnoměrně čistě bílou barvu.Barva očí:oranžová,modrá a nestejné barvy.Koťata mohou mít na hlavě pár tmavších skvrn,které jsou u dospělých koček považovány za závažnou vadu.
Černé: Kožich má být lesklý a jantarově černý.Barva by měla být jednotná až ke kořínkům chlupů beze stop skvrn.Barva očí tmavě měděná bez stopy zeleně.
Modré: Kožich by měl být typicky modrošedý bez stříbrného tikingu a barva by měla být stejná až ke kořínkům chlupů.Oči temně měděné.
Krémové: Tato kočka má mít stejnoměrně vybarvený,světle krémový kožich.I když v praxi mívají některé kočky náznaky žíhání nebo skvrnitosti.Oči temně měděné.
Čokoládové: Kožich by měl být stejnoměrně jednobarevný,středně hnědého čokoládového odstínu.Oči měděné.
Lila: Jednobarevná srst narůžovělé holubí šedi.Oči měděné.
Barvy se vzory:
Žíhané: Existují ve třech vzorech:Klasické,pruhované a skvrnité a jsou nejčastěji hnědé,modré,červené a stříbrné.Barva oči se mění podle barvy kožichu: červené a hnědé kočky by měly mít měděné nebo oranžové oči a oči stříbrných koček by měly být zelené nebo oříškové.
Želvovinové: Tyto kočky samozřejmé samozřejmě mohou mít mnoho různých barev. Barva očí by měla měla být stejná,jako je základní barva kožichu.
Želvovinové a bílé: Důležité je,aby byly bílé plochy jasně definovány.Barva očí by měla být stejná jako u koček želvovinových.
Kočky s barevnou kresbou na obličeji: Existují ve všech barvách, které se objevují u koček siamských .Oči mají modré.
S tippingem: Konečky srsti by měly být černé a bílou spodní častí,nos cihlově červený s černým orámováním,jenž by měly mít i oči.Kočky s tippingem mají mnoho barev,ale ať je barva jakákoli,měla by být pigmentace omezena výhradně na konečky chlupů.
Kouřové: Kouřová kočka má stříbrnou podsadu a větší část délky chlupů má sytější barvu.Základní může být jakákoli barva,která je běžně akceptována pro britské krátkosrsté plemeno.V kožichu britských krátkosrstých koček by se neměla objevit ani stopa po žíhání nebo bílé chlupy.Oči jsou měděné,zlaté nebo oranžové.
Dvoubarevné: Kočka muže mít libovolnou barvu a vzor z těch, které jsou uznány pro britské kočky,ale v základní barvě musí být symetricky rozmístěny bílé skvrny.
Bílé: Barva kožichu by měla mít stejnoměrně čistě bílou barvu.Barva očí:oranžová,modrá a nestejné barvy.Koťata mohou mít na hlavě pár tmavších skvrn,které jsou u dospělých koček považovány za závažnou vadu.
Černé: Kožich má být lesklý a jantarově černý.Barva by měla být jednotná až ke kořínkům chlupů beze stop skvrn.Barva očí tmavě měděná bez stopy zeleně.
Modré: Kožich by měl být typicky modrošedý bez stříbrného tikingu a barva by měla být stejná až ke kořínkům chlupů.Oči temně měděné.
Krémové: Tato kočka má mít stejnoměrně vybarvený,světle krémový kožich.I když v praxi mívají některé kočky náznaky žíhání nebo skvrnitosti.Oči temně měděné.
Čokoládové: Kožich by měl být stejnoměrně jednobarevný,středně hnědého čokoládového odstínu.Oči měděné.
Lila: Jednobarevná srst narůžovělé holubí šedi.Oči měděné.
Barvy se vzory:
Žíhané: Existují ve třech vzorech:Klasické,pruhované a skvrnité a jsou nejčastěji hnědé,modré,červené a stříbrné.Barva oči se mění podle barvy kožichu: červené a hnědé kočky by měly mít měděné nebo oranžové oči a oči stříbrných koček by měly být zelené nebo oříškové.
Želvovinové: Tyto kočky samozřejmé samozřejmě mohou mít mnoho různých barev. Barva očí by měla měla být stejná,jako je základní barva kožichu.
Želvovinové a bílé: Důležité je,aby byly bílé plochy jasně definovány.Barva očí by měla být stejná jako u koček želvovinových.
Kočky s barevnou kresbou na obličeji: Existují ve všech barvách, které se objevují u koček siamských .Oči mají modré.
S tippingem: Konečky srsti by měly být černé a bílou spodní častí,nos cihlově červený s černým orámováním,jenž by měly mít i oči.Kočky s tippingem mají mnoho barev,ale ať je barva jakákoli,měla by být pigmentace omezena výhradně na konečky chlupů.
Kouřové: Kouřová kočka má stříbrnou podsadu a větší část délky chlupů má sytější barvu.Základní může být jakákoli barva,která je běžně akceptována pro britské krátkosrsté plemeno.V kožichu britských krátkosrstých koček by se neměla objevit ani stopa po žíhání nebo bílé chlupy.Oči jsou měděné,zlaté nebo oranžové.
Dvoubarevné: Kočka muže mít libovolnou barvu a vzor z těch, které jsou uznány pro britské kočky,ale v základní barvě musí být symetricky rozmístěny bílé skvrny.
Výhody.
- Příjemná a oddaná.
- Vhodná k dětem.
- Nevyžaduje zvláštní péči o zevnějšek.
- Pokud mají jako společníka jinou kočku,nevadí jim být o samotě.
Nevýhody.
- Mohou mít sklon k obezitě,zvlášť jsou-li vykastrované.
- Ačkoli jsou jako koťata malá,mohou dorůst do impozantní velikosti.
Manská kočka.
Manská bezocasá kočka je nepodobná většině britských krátkosrstých koček,a to nejen proto,že obvykle nemá ocas.Manská kočka je poněkud delší.Srst může mít libovolnou barvu nebo kombinaci barev,je hustší.Manské kočky mohou mít obvykle čtyři formy:rumpy-nemají vůbec žádný ocas,stumpy-jsou kočky s malým zbytkem ocasu,s ocasem-existují i variety s ocasem,kymerská-je poměrně vzácná,je to dlouhosrstá varieta manské kočky.Všechny manské kočky by měly mít zadní nohy výrazně delší než přední.Pokud jde o charakter a temperament jsou velice milými domácími mazlíčky.
Egyptská Mau.
Historie.
Přes své atraktivní jméno kočky mau z Egypta nepocházejí,ale byly vyšlechtěny kvůli vzorování svého kožichu,který kočky dávného Egypta připomíná.Plemeno bylo vyšlechtěno v Evropě a to v polovině padesátých let minulého století.
Charakter a temperament.
Je to společenská,odvážná,inteligentní a přátelská kočka,která miluje společnost a nebývá ráda sama.
Typ a standardní rysy.
Hlava by měla mít tvar zaobleného klínu a z profilu by neměla být tak rovná jako siamské nebo orientální variety.Ocas by měl mít střední délku a být na konci zašpičatělý.Oči by měly mít mandlový tvar.a neměly by vypadat ani příliš orientálně,ani by neměly být moc kulaté a světle zelené.Pro kožich je povoleno pět barev:černá,kouřová,cínová,bronzová a stříbrná.
Evropská kočka
Historie.
Toto plemeno bylo vyšlechtěno z běžně se v Evropě vyskytující krátkosrsté kočky.Začátky cíleného chovu je třeba hledat ve Velké Británii.V průběhu šlechtění angličtí chovatelé používali k získání nových barevných variet křížení s perskými kočkami.Takto vzniklí jedinci byli spíše zaoblenějšího tvaru.Naproti tomu ve Skandinávii se severští chovatelé snažili o upevnění přírodního typu koček atletického vzezření.
V roce 1981 FIFe oddělila tyto typy jako kočky britské a kočky lehčího,ale atletického typu,odpovídající proporcemi průměrné kočce domácí.Tento kontinentální typ dostal název evropská krátkosrstá.K organizovanému chovu u nás došlo až v roce 1966.
V roce 1981 FIFe oddělila tyto typy jako kočky britské a kočky lehčího,ale atletického typu,odpovídající proporcemi průměrné kočce domácí.Tento kontinentální typ dostal název evropská krátkosrstá.K organizovanému chovu u nás došlo až v roce 1966.
Charakter a temperament.
Povaha evropských koček je skromná,snášenlivá.Je mazlivá,milá,přítulná,bystrá a inteligentní.Bez problémů se přizpůsobí a s přehledem zvládá jak domácnost s dětmi,tak s jinými zvířaty.Každá evropská kočka je však individuální osobnost a proto je obtížné popsat její povahu obecně.
Typ a standardní rysy.
Jsou to kočky středně velké,svalnaté.Hlava je dosti veliká a vytváří dojem kulatosti.Čelo je lehce zakulacené,tváře dobře vyvinuté.Nos je rovný a široký po celé délce.Uši jsou středně dlouhé,zakulacené na špičkách,dost daleko posazené a vzpřímené.Oči jsou kulaté,lehce šikmo posazené.
Tělo je robustní,silné a svalnaté.Končetiny středně vysoké,pevné.Ocas je středně dlouhý,dostatečně silný v nasazení,rovnoměrně se zužující k zakulacené špičce.Srst je krátká,hustá,pružná a lesklá.
Barvy srsti:uznávají se plné barvy,tkz.přírodní-černá,modrá,červená, krémová,želvovinová a modřeželvovinová.Dále tři různé kresby- mramorování,tygrování a tečkování.Barva bílá.barvy stříbřité,veškerá zbarvení s podílem bílé barvy a řada zbarvení vznikající kombinací těchto barev.
Nepovolují se barvy čokoládová,skořicová,lilová a barvy s odznaky.
Tělo je robustní,silné a svalnaté.Končetiny středně vysoké,pevné.Ocas je středně dlouhý,dostatečně silný v nasazení,rovnoměrně se zužující k zakulacené špičce.Srst je krátká,hustá,pružná a lesklá.
Barvy srsti:uznávají se plné barvy,tkz.přírodní-černá,modrá,červená, krémová,želvovinová a modřeželvovinová.Dále tři různé kresby- mramorování,tygrování a tečkování.Barva bílá.barvy stříbřité,veškerá zbarvení s podílem bílé barvy a řada zbarvení vznikající kombinací těchto barev.
Nepovolují se barvy čokoládová,skořicová,lilová a barvy s odznaky.
Japonský bobtail.
Historie.
Pochází z Japonská ,kde se jí říká Mi-ke a pokládají ji tu za symbol přátelství a pohostinnosti.Japonci často mívají ve svých bytech vystavenou sošku kočky Mi-ke s jednou zvednutou tlapkou na znamení uvítání.Charakter a temperament.
Mají něžnou povahu a jsou inteligentní.Velmi dobře vycházejí s ostatními zvířaty a milují společnost lidí.
Typ a standardní rysy.
Je to štíhlá kočka střední velikosti a její tělo má přes svůj křehký zjev náznak svalnatosti.Je typické,že má zadní nohy delší než přední.Oči jsou velké,ovalné a zkosené a hlava by měla mít podobný tvar jako hlava siamské kočky,totiž rovnostranný trojúhelník od uší k nosu.Barva je tradičně bílá,černá a červená nebo želvovinová ,ale jsou akceptovány i mnohé další.